+420 603 55 43 76 

   facebook twitter youtube

Se zkušeným lektorem a trenérem paměti

Jak se učit slovíčka

3) Mnemotechniky a jiné metody učení slovíček

learn

Technik na učení slovíček je vícero a jsou mezi nimi méně i více účinné. Ty nejúčinnější jsou založené na poznatcích o tréninku paměti a říká se jim mnemotechniky.  V tomto článku jsou podrobně vysvětleny všechny základní mnemotzechniky, které používám při své výuce.

Pokud však chcete téma opravdu pochopit, zorientujte se ještě před tím v tom, jak paměť funguje, a přečtěte si článekj o Mechanice Paměti (viz níže - bod 5). 

 

Učení slovíček pomocí mnemotechnik:

Paměťové techniky jsou metody, jak si informace zapamatovat co nejsnadněji a nejdéle a zároveň si je pak z co nejrychleji vybavit. Nazývají se také mnemotechniky a jsou nejen mnohem efektivnější, ale i zábavnější než obyčejné šprtání.

Jak jsme si říkali, klíčové místo pro zapamatování je naše krátkodobá paměť (KDP). Ta je však limitovaná, přičemž není v naší moci zvýšit její kapacitu. S pomocí mnemotechnik jsme ale schopni výrazně zlepšit spolupráci KDP a  dlouhodobá paměť (DDP) a zajistit, že informace, kterou si chceme zapamatovat, bude uložena v takové formě, že bude snadné si ji vybavit v případě budoucí potřeby.

A právě k tomu slouží tzv. mnemotechniky, které usnadňují zapamatování. Obecně tyto techniky usnadňují zapamatování tím, že buď informaci zatraktivní, učiní jí zajímavou, vloží do ní prožitek, emoci, atp., nebo že jí dají specifický význam. Pokud se tedy něco nového naučíme s pomocí těchto mnemotechnik, informace se do dlouhodobé paměti uloží mnohem rychleji a hlouběji, snadněji a spolehlivěji než prostým a nesystematickým memorováním, a proto jsme si ji pak schopni snadno vybavit a opakování používáme již jen na upevnění informace a prohloubení jejího kontextu.

Mimochodem, i onen nejtradičnější a nejnudnější způsob učení, tzv. memorování – či biflování, (tj. opakování nové informace beze smyslu či systému, dokud se neuloží) lze zatraktivnit a zefektivnit, jakmile do něj zapojíte představivost a prožitek. Pozornost, zájem, představivost, prožitek a hravost dělají s učením divy – na nich to vlastně všechno stojí. Zapojíte-li je tedy i do obyčejného memorování, vstupujete už do hájemství mnemotechnik. (Sám jsem vyvinul takovou „biflovací techniku“ na učení nepravidelných sloves – viz níže.) Mnemotechniky s velkým „M“ jsou pak pouze metody, které pozornosti, zájmu, hravosti a představivosti využívají sofistikovaným způsobem. Ohromující síla těchto mnemotechnik nicméně zároveń spočívá v jejich jednoduchosti.

Typy mnemotechnik

Typů mnemotechnik je celá řada (na svých kurzech TP s účastníky probírám všechny základní). Jsou to:

1) Loci 

2) Akrostika a akronyma

3) Kategorizace

4) Zapamatování pomocí příběhu

5) Zapamatování čísel

6) Paměťové háčky

7) Strategie prvního písmene

8) Zapamatování tváří a jmen

9) Mind jogging – aneb životní styl pro zdravý mozek.

 

Na tomto místě se ale zmíním pouze o 2 nejdůležitějších typech mnemotechnik, které využívám při výuce jazyků: kategorizace a asociace a vizualizace (či též technika klíčového slova)

 

1: KATEGORIZACE  (= třídění informací před zapamatováním do menších celků)

Technika kategorizace je při učení velkého množství slov zcela zásadní. Představme si jí jako velkou rybářskou síť vzájemně propojených slov a asociací, do níž lze efektivně zachytit skutečnou rozsáhlou slovní zásobu.

Tato technika také vychází z pochopení fungování našeho mozku. Zakládá se na tom, že pokud náš mozek dostane náhodnou informaci, má okamžitě snahu jí dát nějaký význam a někam jí zařadit – neboť právě díky tomuto významu si jí dokáže zapamatovat. Naprosto náhodná informace, která s ničím nesouvisí, je pro nás téměř nezapamatovatelná.

Proto tedy náš mozek informace automaticky strukturuje a kategorizuje – pokud na to má ovšem čas a informací není příliš. Pokud je informací příliš, stékají po mozku jako po pláštěnce do kanálu zapomnění a zbylé informace, jež se v něm zachytí, nejsou uložené dostatečně hluboce. Tato skutečnost nás při permanentním informačním zahlcení, jemuž jsme v naší společnosti denně vystaveni, může vyvolat setrvalé podráždění, mentální vyčerpanost až pocit vyhoření.

Pokud však v takové situaci, kdy je informací velké množství, tuto vlastnost mozku využijeme vědomě, můžeme svou paměť opravdu významně posílit. A spolu s tím se postupně dokonce zbavit i oné podrážděnosti a dalších negativních projevů mentálního zahlcení. Prostřednictvím techniky kategorizace informacím, které spolu nesouvisejí, zkrátka strukturu, význam a souvislosti vědomě dáme.

Zásadní význam má přitom v této fázi tzv. “chunkování“ – technika založená na vědomí o již zmíněné limitované kapacitě KDP (chunks->). Při kategorizaci si totiž informace uspořádáme do logických skupin po 4-5 slovech, v nichž pak navíc eventuálně použijeme i další mnemotechniky (avšak jen u slov, které nám budou dělat problém).

Dobrá struktura vhodných kategorií je ještě důležitější než slovíčka samotná. Máte-li dobrou strukturu, zapamatujete si slovíčka celkem snadno. Bez této struktury to naopak budete mít mnohem těžší.

 

Příklady:

1) Princip této techniky si nejprve popišme na paměťovém úkolu, v němž budeme používat pouze češtinu. Pod textem vidíte obrázek s 15 různými předměty. Pozorně se na něj zadívejte po dobu 2 minut a snažte se zapamatovat si co nejvíce obrázků, pořadí nehraje roli.

Animals mnemotechniky kategoriozace

Podařilo se vám zapamatovat alespoň 5-7? To je slušný výsledek, který odpovídá kapacitě krátkodobé paměti.

Vraťme se teď ale k původnímu testu znovu a seřaďme si předměty do nějakých logických kategorií. Co je na prvním obrázku? Pes. Co je pes? Zvíře. Jaké zvíře? Domácí. Můžeme najít ještě víc domácích zvířat? Ano, je tam ještě kachna a ovce. Nic víc? Ne, ostatní zvířata jako medvěd, žirafa, slon a opice nejsou domácí, ta žijí v ZOO. A už jsme utvořili dvě kategorie z obrázků, které mají společného jmenovatele. A co další obrázky? Kytara a pianino. Kategorie hudebních nástrojů? Raději ne, jsou jen dva. Vhodnější tedy bude vytvořit kategorii z předmětů, které vydávají zvuk. A teď do ní můžeme vložit také televizi a budík. Už nám zbývá jen několik málo předmětů, za to však velmi různorodých: stará, nepříjemně páchnoucí bota, láhev vodky, cigarety a váza s květinami. Mají tyto předměty vůbec něco společného? Ale ano, všechny nějakým způsobem útočí na náš čich! Co tedy kategorie libě a nelibě páchnoucí.

Po tom, co jsme vytvořili čtyři kategorie po 3 - 4 objektech si už jen zpaměti ověříme, zda si dokážeme vybavit, co do které kategorie patří. Snadno a bez námahy se nám podaří si zapamatovat plný počet, tj. 15 objektů, nebo aspoň většinu z nich. Pokud dodržíme zásadu, že do kategorie nezařadíme více než pět položek, abychom se příliš nepřiblížili horní hranici krátkodobé paměti (při 6 nebo 7 položkách by výsledek začal být nejistý), překvapeně zjistíme, že náš mozek informaci, která mu byla předem šikovně naservírována,  znovu a znovu a navíc velmi ochotně ukládá do dlouhodobé paměti (DDP).

S touto technikou si na kurzech paměti dokážeme do 30-60 minut zapamatovat seznam na nákup  o 75 - 100 položkách. (Pokud do jednotlivých kategorií zařadíme pouze položky, které nám jsou důvěrně známé a které si dokážeme představit (vizualizovat), a pokud budeme mít kategorie po 4-5 položkách maximálně.)

2) Příklad užití při výuce slovíček:

Pakliže si slovíčka seřadíte do kategorií, zapamatujete si je mnohem snáze než kdybyste si je zapsali neuspořádaně jedno po druhém.

                        

    Zvířata - Animals

kůň - horse

Kočka - cat

Krocan - turkey

husa - goose

Ovce - sheep

Králík - rabbit

Žirafa – giraffe

papoušek - parrot

Slon -  elephant

Opice - monkey

Vlk - wolf

Medvěd - bear

Liška - fox

jelen – stag

Kachna - duck

Pes - dog

hroch – hippo

Kuře - chicken

Prase - pig

Kráva - cow

Domácí drůbež

Kachna - duck

Kuře - chicken

Krocan - turkey

husa - goose

 

Zvířata les

Vlk - wolf

Medvěd - bear

Liška - fox

jelen - stag

 

Zvířata zoo

Slon -  elephant

Opice - monkey

Žirafa – giraffe

hroch - hippo

Zvířata farma

Ovce - sheep

Prase - pig

Kráva - cow

kůň - horse

 

Domácí mazlíčci

Pes - dog

Kočka - cat

Králík - rabbit

papoušek – parrot

Nalevo vidíte názvy zvířat napsané pod sebe bez ladu a skladu. Vpravo je vidíte seřazené do kategoorií. Dejte si schválně 1 minutu a zkuste si zapamatovat slovíčka seřazená vlevo. Pak totéž zkuste se stejnými slovíčky vpravo. Ihned poznáte rozdíl.Jak sami vidíte, když tato slovíčka rozdělíme do kategorií, budou se mnohem lépe pamatovat než bez rozdělení. Slovíček také již vizuálně vypadá méně. (Počet a struktura kategorií záleží na vás – mohou to být savci, plazi, ptáci, dravci atp.)

   Na mých kurzech se slovíčka učíme a průběžně opakujeme právě pomocí této techniky. Postupně si tak se studenty v mozku vytváříme stále rozsáhlejší síť, která je vnitřně provázaná, uspořádaná a přitom velmi funkční – slovíčka v ní uložená si dokážete nejen pamatovat ve velkých počtech, ale stejně tak si je rychle vybavovat (v porovnání s běžnými učebními metodami).

Této techniky ve své učebnici užívám v každé lekci, kde to jen trochu jde – a i díky tomu jsem schopen za 1-2 hodiny naučit studenty 130 slov z okruhu Jídlo a nápoje (Food and Drinks) – aneb penzum slovní zásoby, kterou se v daném tématu nenaučí mnozí studenti ani za 4 roky studia na střední škole.

 

2) ASOCIACE A VIZUALIZACE (aneb Technika klíčového slova):

Je-li kategorizace velká rybářská síť, tak lze techniku klíčového slova – aneb asociaci a vizualizaci přirovnat k rybářskému prutu, který užíváte na jednotlivá slova. Mozek funguje tak, že vytváří mosty – a právě k tomu slouží tato slovní mnemotechnika. Je však smysluplné ji používat jen u slov, která mi dělají problém, jinak by to nebylo časově efektivní.

Nejdůležitější princip paměťových technik tohoto typu spočívá v tom, že si určitou věc k jejímu co nejlepšímu zapamatování asociujeme (neboli spojíme) s nějakým mentálním obrazem a toto spojení si pak co nejplastičtěji vizualizujeme (představíme). Lidský mozek totiž strašně rád mezi informacemi vytváří všelijaké mosty v podobě obrazů a fantazijních příběhů, jež si pamatuje daleko lépe než samotná slova, čísla a podobná data. S trochou soustředění a fantazie to zvládne každý.

Asociace – aneb „spojení“ dvou různých obrazů mezi sebou – je sama o sobě přirozená vlastnost lidského mozku, který asociace vytváří neustále. (Na asociaci je mimo jiné založena i reklama – stačí vidět fotografii herce Clooneyho a hned se vám vybaví káva Nespresso.)

A stejně i vizualizaci – tedy schopnost si věci živě představit – používáme každodenně – když posloucháme cizí vyprávění nebo si čteme knížku a k jejím příběhům si vytváříme obrazy, které si promítáme na pomyslnou obrazovku v naší hlavě. Totéž děláme i v mnemotechnikách, byť vědomě, aktivně a cíleně.

 

V čem jsou nám mnemotechniky dobré?

Když lidé vidí neznámé slovíčko, obvykle se jej snaží ukládat do paměti jako shluk nicneříkajících písmen a slabik. Pro mozek to je ale obtížné a tak si třeba takové slovo FOOT [FUT], tedy NOHA, budete ukládat poměrně nesnadno a budete si ho muset mnohokrát opakovat – zejména pokud je zcela nové a pokud se budete spolu s ním učit mnoho jiných slov, s nimiž se vám toto slovo bude mít tendenci plést. Neorganizovaným opakováním slovíček pořád dokola své paměti zkrátka příliš nepomáháme.

Pokud však slovíčko zpracujeme pomocí asociace, získáme nad ním kontrolu – podobně jako když zkrotíte koně. Když se na něj totiž zadíváme pomocí mnemotechnik a spatříme v něm kupříkladu slovo FUTro, a živě se představíme vaší NOHU, která je velká a nateklá, neb jste se kopli o FUTro, pomůžeme tím své paměti opravdu významně. Rychlost a kvalita takového uložení slovíčka do paměti je mnohem vyšší než u tupého biflování.

Na paměťových olympiádách si jsou paměťoví experti schopni tímto způsobem uložit do paměti neuvěřitelných 1000 čísel za patnáct minut. Nemají přitom žádnou fenomenální fotografickou paměť, pouze si pomocí fantazie, asociace a vizualizace ke každému číslu nebo kartě přiřadí nějaký obrázek a pak nedělají nic jiného, než že z těchto obrázků rychle vytvářejí příběhy, s nimiž se paměti pracuje mnohem lépe než s pouhými čísly. Mozek miluje obrazy a jejich spojování – takže má-li informace při ukládání co nejvíce vjemů, je ukládání i vybavení pro mozek snazší a hlubší.

Skvělá zpráva pro nás je, že tuto úžasnou pomůcku lze vytrénovat a používat ji v praktických situacích k zapamatování si všeho možného, včetně anglických slovíček. Trénovaní studenti se tak dokáží naučit i 100 slovíček za hodinu – což je obrovské číslo. Pokud by se vám podařilo dostat se na 10%, naučíte se za rok s minimální námahou neuvěřitelných 3650 slovíček!

 

METODA ASOCIACE (aneb Metoda Klíčového Slova v Příbězích)

A tuto metodu s asociace e nyní naučíme. Říká se jí také technika klíčového slova, protože jejím základem je v cizím slovíčku najít nějaké české slovo nebo jeho náznak a toto slovo pak asociovat (spojit) s jeho významem pomocí fantazijního příběhu.

 

POSTUP:

  1. Lokalizace (nebo též technika loci): Nejprve se podíváme na význam slovíčka v českém jazyce a představíme si jej na nějakém reálném místě. Tím to slovo takzvaně lokalizujeme, což nám později pomůže v jeho rychlém vybavení.
  2. Asociace: Teď se pozorně podíváme na cizí slovíčko a najdeme nějaké české slovo, které zní podobně. Toto slovo se pak stane naším klíčovým slovem (nebo slovy - někdy jich musíme použít víc.) Poté spojíme význam cizího slovíčka + klíčové slovo pomocí nějakého fantazijního obrazu či příběhu.
  3. Vizualizace: Obraz tohoto spojení si co nejplastičtěji představíme na naší vnitřní obrazovce. Dodáme do něj emoci, legraci apod. a umístíme jej do onoho vybraného místa z bodu 1.

Příklady:

1. Lokalizace (anebo též technika loci): Řekněme, že si chci zapamatovat anglické slovo CUP (KAP) = ŠÁLEK. Nejprve jej tedy umístím do nějakého konkrétního, pro mou mysl typického místa – třeba do mé kredence v kuchyni. Když se mne pak někdo zeptá, jak se řekne šálek, toto místo se mi zpravidla vybaví velmi rychle a asociace s ním svázaná se tak rychle vynoří spolu s ním. Lokalizace je tedy taková kotva, díky níž máme asociaci v paměti ukotvenou mnohem pevněji, a v případě potřeby si ji vytáhneme do vědomí. Znovu tedy opakuji: je proto dobré mít konkrétní představu místa, kde se daná věc většinou vyskytuje.

 

2. Asociace: Teď si nejprve v cizím slově najdeme nějaké podobně znějící české slovo, takzvané klíčové slovo. A to na základě výslovnosti slova.

ð V případě slova ŠÁLEK – CUP (vyslovuji KAP) se zamyslíme nad tím, jaké české slovo nám připomíná, a napadne nás třeba slovo KAPitán.

 

Poté vytvoříme spojení mezi významem cizího slovíčka + vizuální představou klíčového slova, které nám to slovo připomíná. Lidský mozek asociace miluje, a pokud je tvoříme vědomě, a to v podobě naší vlastní, originální kreace, která je čímsi neobvyklá a legrační, absurdní, má asociace pro naší paměť obrovskou sílu.

ð V tomto případě si třeba představím „ŠÁLEK s anglickým čajem v ruce KAPitána.“ A spojím si to s lokalizací:

Otevřu svou kredenc s šálky a hrnečky, a z té se najednou stanou dveře do anglického přístavu, plného hlomozu a ruchu, v němž vidím obrovský ŠÁLEK v rukou KAPitána na velké lodi, a z toho šálku se kouří a line omamná vůně prvotřídního anglického černého čaje.

Představa je to absurdní a emotivní, což paměť miluje. Párkrát si pak příběh zopakujete a už to slovíčko nezapomenete.

 

3. Vizualizace: A teď si ten obraz co nejplastičtěji představte. Čím živější, barevnější a reálnější obrazy jsou, tím lépe se ukládají. Soustřeďte se proto na detaily, zapojte smysly, snažte se vybavit barvy, vůně nebo chutě. Přesně to dělají paměťoví experti. A jak experimenty potvrzují, při pravidelném tréninku se v této oblasti rychle zlepšíte.

 

 

DALŠÍ PŘÍKLADY:

CHAIR [ČÉR] ŽIDLE.

1) Lokalizace: Představte si židli na konkrétním místě, třeba u sebe v doma. 

2) Asociace: Najdeme podobně znějící klíčové slovo v češtině, třeba ČÉRný a spojíme ji se slovem ŽIDLE pomocí příběhu. Představíme si třeba velkého ČÉÉÉRnocha, sedícího na ČÉRné ŽIDLI v našem obýváku (anebo v hospodě v ČÉRnošicích.)

3) Vizualizace: A nakonec si výjev co nejplastičtěji představíme: ČERnoch na té židli sedí, šťastně se u toho usmívá, plácá do stehen a křičí nahlas, že je to ta nejpohodlnější ČÉÉRná ŽIDLE na světě. Přehrajte si tento příběh ještě jednou na vaší vnitřní obrazovce.

 

WAITER (VEJTr) - ČÍŠNÍK

1) Lokalizace: Představím si svou oblíbenou restauraci, zasadím české slovo ČÍŠNÍK.

2) Asociace: VEJTaha Robert (klíčová slova jsou tedy dvě).

3) Vizualizace: V místní hospodě si představíme jak se ČÍŠNÍK - VEJTaha Robert - vytahuje svou bezvadnou znalostí angličtiny a nás to štve, neboť chceme anglicky umět také tak dobře. Přehrajte si tento příběh ještě jednou na vaší vnitřní obrazovce.

Pořadí kroků není tak důležité, někdy je rychlejší začít od asociace. A někdy stačí jen lehce naťuknout jako v tomto případě:

 

BIN (BIN) - ODPAKOVÝ KOŠ:

1) Asociace + klíčové slovo: Usáma BIN Ládin. – To mnohým mým studentům zcela stačí a už nemusejí pokračovat dál. Samozřejmě ale můžete zafixování skrze vizualizaci a lokalizaci ještě podpořit:

2) Vizualizace + lokalizace: Známého teroristu zmuchláme jako papír a naládujeme ho do odpadkového koše v naší učebně. Přehrajte si tento příběh ještě jednou na vaší vnitřní obrazovce.

Nyní asociace už jen stručně naznačíme – lokalizaci a vizualizaci si proveďte sami:

 

BAN [BEN] – ZÁKAZ

Představte si ceduli, na níž je ZÁKAZ kouření, do které naštvaný kuřák vrazil BENdžo.

 

SLAVE [SLEJV] – OTROK

Představte si, jak na plantáži pracují OTROCI za velkého SLEJVáku.

 

REKAPITULACE:

Teď si všechny příběhy zrekapitulujte: 

Kdo seděl na židli v hospodě a v jakém městě? - Jak se tedy řekne ŽIDLE?

Kdo se vytahoval v hospodě? - Jak se tedy řekne ČÍŠNÍK?

Koho jsme zmuchlali a naládovali do odpadkového koše? - Jak se tedy řekne ODPADKOVÝ KOŠ?

Jaký hudební nástroj vrazil naštvaný kuřák do ZÁKAZU kouření?

Za jakého počasí pracovali OTROCI na plantáži?

Tak jak to šlo? Super, že? S pomocí obrazů paměť po trošce cvičení s přehledem skvěle zvládne 30 slovíček za hodinu. A klidně více, budete-li chtít. Vysoká účinnost této metody byla mnohokráte testována (kupř. na Stanfordově univerzitě v USA), a uváděné výsledky byly o 25-40% lepší než výsledky při klasickém memorování. A co víc, slovíčka se v paměti udrží mnohem déle a s mnohem menším vynaložením energie.

A teď vy sami:

 

CHEST (ČEST) – TRUHLA, HRUĎ:

CRY (KRÁJ) – PLAKAT:

 

Tak, a teď vymyslete nějaký praštěný příběh – v pořadí kroků LAV (Lokalizace – Asociace – Vizualizace). Buďte hraví jako děti a dobře se u toho bavte. Zkuste vytvářet obrazy vtipné a překvapivé  - jakmile se při nich zasmějete (nebo bude váš příběh něčím zvláštní), vaše paměť si je zapamatuje.  (Vaše řešení si pak můžete porovnat s návrhy řešení na straně 13.)

Nejspíš to tak těžké nebylo, co říkáte? J

 

Kdy tuto techniku využívat

Používejte ji jen se slovíčky, která si ne a ne zapamatovat.  U mnohých slov ji nepotřebujete, protože se vám dostanou do hlavy sama jen po pár přečteních nebo jejich opakováním ve cvičeních.

 

Jedna věc je však jasná: nudnému biflování slovíček se už můžete vyhnout. Když si pro každé nové slovo, které vám do paměti neskočí samo, vytvoříte vhodný mentální obraz, zapamatujete si ho mnohonásobně snadněji než u standardního biflování a budete si ho i rychleji vybavovat.

 

TATO METODA JE VĚDECKY OVĚŘENÁ:

Efektivita této metody, jež pro zrychlené učení jazyků využívá barvitých obrazů a příběhů, byla vědecky potvrzena již v 70. letech na Stanfordské univerzitě v USA. Říká se jí proto Stanfordská metoda, metoda asociace nebo technika klíčového slova nebo prostě „slovíčka v příbězích“. Byla testována na dvou skupinách amerických studentů, kteří se po tři dny museli naučit každý den 40 ruských slovíček. Všichni studenti byli úplnými začátečníky a experiment probíhal tak, že první skupina se učila obvyklým opakováním slovíček pořád dokola, a druhá skupina studentů použila tuto metodu. Čtvrtý den pak byli studenti z těchto slovíček zkoušeni. Výsledek byl jednoznačný: klasické studium vedlo jen k 46 % úspěchu, zatímco skupina studentů používající Stanfordskou metodu dosáhla překvapujícího výsledku 72% úspěšnosti. Výrazný rozdíl se projevil také v dlouhodobém zapamatování slovíček. Vědci zjistili, že studenti s novou metodou si i bez průběžného opakování dokázali po šesti týdnech vzpomenout na stejné množství slovíček jako první skupina po pouhých pár dnech. U testu se španělštinou zaznamenali vědci dokonce ještě výraznější výsledky. Biflující se studenti si zapamatovali pouhých 28 % slovíček, zatímco ti s technikou 88 %.

 

Ve svých kurzech dosahuji s touto technikou vynikajících výsledků a studenti jsou z ní nadšení (viz Reference) .Na toto nadšení jim pak často říkám, že jsme ve své podstatě všichni děti, byť jsme technicky dospělí: – jako děti nás totiž baví “vymýšlet kraviny” a pokud této vlastnosti vědomě využijeme, můžeme svou paměť zlepšit vskutku enormně.

*

SHRNUTÍ – Jak zlepšit zapamatování:

Abychom dostali co nejvíc informací do trvalé paměti (DDP).

1 – musíme do hlavy dostat informaci v podobě smyslového vjemu – (čich, hmat, zrak, chuť, sluch). Tehdy se to dostane do paměti sensorické (okamžité). Na informaci upřeme POZORNOST, jinak ji hned zapomeneme. A zároveň si ji CHCEME zapamatovat. – klíčový je zde zájem. Musí vás to bavit.

2 – Díky upřené pozornosti se informace uloží do krátkodobé paměti. Tady pak musíme dbát na tyto body: 

 Znalosti musí být umístěny do kvalitní struktury, kde budou smysluplně propojeny s celkem

 Ukládáme po kouscích - maximálně 4-5 známých prvků naráz. (Krátkodobá paměť je omezená) = CHUNKS

 Používejme mnemotechniky (asociace, vizualizace + loci + již zmíněnou kategorizaci)

 Informace prožívejme – emoce kladné i záporné.

 Pozornost – i v této fázi se na to musíte soustředit

Představivost – všechno si v duchu promítejte jako ve filmu!

Opakování   (Už jsem se o tom zmínil, ale rád to zopakuji – neb opakování JE matkou moudrosti.    Princip 1: opakovat kratší dobu (stačí 15-30 minut), ale DENNĚ!!!    Princip 2 (nová slova): 2-24-2-7)

 

Časový program opakováni nových slov (doporučovaný odborníky na trénink paměti)

První čteni... výpis nejdůležitějších slov (termínů), které bych si měl zapamatovat

1. První opakování.... po 10 minutách2 hodinách

2. Druhé opakování.... tentýž den večer anebo do 24 hodin, pokud jste měli kurz večer

3. Třetí opakování... po 2 dnech

4. Čtvrté opakování.... po týdnu (7 dnech)

Pokud si vytvoříte návyk učit se denně alespoň 30 minut, můžete klidně nová slovíčka opakovat každý den, přičemž 7. den je budete umět již tak dobře, že vám zopakování 100 slov zabere 2-3 minuty. Pak budete moci opakovat gramatiku, fráze a udělat si prostor na nová slova pro následující týden. Tento proces osobně doporučuji nejvíce. Je z mého hlediska nejjednodušší. Sami pak po 2-3 týdnech uvidíte, že některá slova umíte dokonale -  a ty pak můžete vynechat a soustředit se na slova nová.

   Investujete-li do výuky angličtiny 30-60 minut denně, pak se při systematické výuce i ti nejpomalejší z vás naučí alespoň 2500 slov za rok. Což, budou-li to ta nejefektivnější slova, bude představovat kvalitní slovní zásobu představující 85 % běžně používaných slov = vynikající výsledek.

 

 

 

DALŠÍ METODY UČENÍ SLOVÍČEK

DRILL - Vezměte si slovníček. Na jedné půlce stránky máte slova zapsaná v češtině, na druhé v angličtině. Nejprve si rukou či záložkou zakryjte polovinu českou a zkoušejte slova jedno po druhém shora uhodnout. Jedno, druhé, třetí a tak dál. Až slovo řeknete, posunem záložky si zkontrolujte jeho správnost. Jakmile si nevzpomenete či uděláte chybu, začněte od začátku stránky. Cvičení slov na dané stránce skončí tehdy, když bezchybně zopakujete slovíčka dolů, nahoru a zase dolů.

Toto cvičení může být velice vydatné, musíte ale na sebe být důslední a nesmlouvaví! Po skončení počkejte 30 minut a zkuste to znovu. Pak si zakryjte polovinu anglickou a celý proces opakujte. Ke stejným slovíčkům se vraťte alespoň 8x. I když v hodinách bude přibývat slovíček nových.

Když při drillovém učení neuhodnete nějaké slovo opakovaně, udělejte si u něj malou červenou tečku. Tři tečky budou znamenat, že mu je třeba věnovat obzvláštní péči. Když vám slovo nadále klade odpor, aplikujte na něj jiné metody.

Frekvence drillu: Možný scénář: učte se 15 minut, pak si 15 minut oddechněte a procvičte slovíčka znovu. Totéž opakujte po 1 hodině nebo po 3 hodinách a pak další den, za dva dny, tři, čtyři dny později.  Různé frekvence si vyzkoušejte a najděte si nejvíce vyhovující, ale především buďte důslední a opakujte pravidelně! Následující týden, za dva týdny, a tak dále, až se vám materiál více či méně zautomatizuje.

 

PSANÍ KRÁTKÝCH VĚT – tím nově naučená nová slovíčka zaktivujete

Jedním z největších cílů opakování slovní zásoby je přesunout slovíčka z pasivní (receptivní) paměti do paměti aktivní. Můžete tento proces povzbudit takto:

• vedle slovníčku, z něhož se učíte, si položte papír či jiný sešit a slova a výrazy, jež si pokoušíte zapamatovat, si tam pište v nějaké větě, jež má v daném okamžiku vztah k vašemu životu.

• snažte se ta slova užít ve větách v domácím úkolu nebo při vaší příští hodině angličtiny.

• když na nějaké slovo, které se učíte, narazíte při četbě anglických textů, zapište si je v jejich konkrétním kontextu.

• napište odstavec či malý příběh se slovy a výrazy, jež se chcete naučit.

Pokaždé procvičujte tato slovíčka s plným soustředěním a nasazením – dávejte je do kontextu nebo je přeskupujte a tvořte  z nich nové věty.

 

UČTE SE SLOVA SE SPOJENÝMI VÝZNAMY.

Už jsme se s tím setkali u zápisu slovíček. Můžete to ale použít při opakování.

Napíšete si třeba slovíčko CAT a pak k němu v angličtině připisujte všechna spojitelná slovíčka.

 

UČTE SE SLOVA SE SPOLEČNÝMI GRAMATICKÝMI RYSY

a) child tooth mouse b) information furniture luggage

 

UČTE SE SLOVA SE STEJNÝM SLOVNÍM KOŘENEM

a) price priceless overpriced

b) handy single-handed give me a hand

 

butOBRÁZKY A DIAGRAMY

Tuto metodu, jež byla probrána u zápisu slov, lze používat i při opakování. Doporučuji zkusit! Kreslete si, I když kreslit neumíte. Při kreslení a malování zapojujte jiné části mozku a tak se proces učení prohlubuje.

 

ČETBA A POSLECH

Při učení slovíček si můžete pomoci nejen studiem učebnice , ale take četbou a poslechem, a to tak často, jak je to jen možné  Doporučuji četbu malých knížeček rozřazených podle obtížností (vydav. Penguin books), texty písní, noviny, weby, televizní kanály s titulky, radio jako třeba BBC World Service, video, akademickou či odbornou literaturu, filmy, komiksy, mluvené slovo apod. Prioritně čtěte a poslouchejte to, co vás baví a zajímá!

...A hlavně: UŽÍVEJTE ANGLIČTINU V PRAXI!

Užívejte angličtinu v praktických situacích tak často, jak jen to půjde. Nikdy se nevyhýbejte příležitostem angličtinu užívat v praxi! Mluvte při každé možné příležitosti – s rodilými mluvčími I s jinými uživateli angličtiny!

 

deda

 

Odebírat akce, novinky

 © Copyright 2013-2019, www.vyukaanglictinypraha.cz,Všechna práva vyhrazena!