+420 603 55 43 76 

   facebook twitter youtube

Se zkušeným lektorem a trenérem paměti

Jak se učit slovíčka

5) Mechanika paměti a její zlepšování:

MemoryTechnik na učení slovíček je vícero a jsou mezi nimi méně i více účinné. Ty nejúčinnější jsou založené na poznatcích o tréninku paměti a říká se jim mnemotechniky.    Chcete-li ale téma pochopit na nejhlubší úrovni, přečtěte si nejprve něco o Mechanice Paměti, abyste se v tom, jak paměť funguje, parádně zorientovali.

 

u Zapomínání:

  Znáte to velmi dobře. Naše paměť nás zrazuje denně. Selhává při zapamatování tváří, jmen, čísel, událostí, slovíček a dalších faktů, což často považujeme za doklad naší nastupující demence, či alespoň za důvod k sebepochybnostem, s nimiž se považujete se za nebetyčné idioty. Mohu vás však uklidnit, neboť zapomínání je proces zcela přirozený, ba zdravý a důležitý. Náš mozek totiž vznikl proto, aby zabezpečil naše přežití, k čemuž potřebuje mít neustále volnou kapacitu, aby mohl úspěšně a rychle reagovat na neočekávané podněty. Jestliže tedy náš mozek něco nesnáší, je to zahlcení informacemi. To si prosím zapamatujte J!

Zároveň však vezměte v potaz, že tentýž mozek má informace rád. Avšak jen potud, jsou-li zajímavé, atraktivní a přehledně uspořádané.

Pochopíme-li tedy mechaniku paměti i zapomínání, můžeme svou paměť použitím vhodných technik velmi dobře vytrénovat. Není přitom jistě nutné dodávat, že je toto téma důležité nejen pro výuku jazyků, ale pro celý náš život. V naší přetechnizované společnosti s sebou totiž stále větší spěch a obrovské informační zahlcení přineslo supermoderní jev zvaný digitální demence. Tato digitální demence je způsobena právě přílišnou kvantitou informací, které náš mozek nedokáže zpracovat. Vývoj naší společnosti a zejména informačních technologií za poslední desetiletí byl natolik překotný, že se náš mozek není s to s ním bez problému vyrovnat – není na takovou situaci evolučně připraven! O to více v dnešní době každý z nás potřebuje kvalitní strategie, jak s informacemi nakládat a jak oné digitální demenci předejít. Na kurzech Tréninku Paměti, které také pořádám, se tímto tématem zabývám podrobněji, stejně jako jako opatřeními, jež mu mají předejít. Souhrnně to jsou právě paměťové techniky + tzv. Mind jogging, aneb životní styl pro zdravý mozek.

Podívám-li se na problém paměti jak z hlediska lektora angličtiny, tak i trenéra paměti, nastínil bych vám fungování paměťi ve stručnosti takto:

u Jak funguje paměť

SENZORICKÁ PAMĚT (SP)

(paměť smyslů – 0.25 – 2 sec)

sluchová, zraková, chuťová atp.

 

KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ (KDP)

(též pracovní paměť, sídlí mezi SP a DPP)     

(15sec - několik hodin až dní)  

DLOUHODOBÁ PAMĚŤ   (DDP)

(náš informační archiv)

-ukládá obrovské množství informací.

Nejstabilnější typ paměti.

SP funguje jako filtr informací a je významně ovlivněná pozorností!

Poruchy pozornosti = poruchy senzorické paměti

Pozornost lze trénovat.

Pro pozornost je také třeba, aby pro vás informace měla VÝZNAM.

Doporučení:

Zabývat se 1 věcí v 1 moment.

Při intenzivním učení dělat pauzy a dostatečně odpočívat!

KDP (PKDP)

 prvořadou důležitost pro naše vědomí. Usměrňuje ritualizované informace (hra na klavír, tanec, řeč či řízení auta) a dále zpracovává nové informace, které jsou pak buď uloženy do DPP anebo odsunuty do zapomnění.

KAPACITA: „7 plus minus 2“ = CHUNKS – největší smysluplné shluky inf., které si lze (snadno) zapamatovat (číslo,, shluk čísel, atp.)

 

DDP - ukládání probíhá v rozmezí 20- 60 minut, jež souvisí s tvorbou neurotransmiterů a stabilizaci v síti neuronů (tzv. konsolidační fáze). Po 60 min lze hovořit o trvalém uložení. Informace se ale snadněji ukládají, než vyvolávají (metafora nalézání uložené knihy v knihovně). Prvořadou důležitost pro DDP má kvalita nervových spojení mezi neurony, která je důležitější než jejich počet.

Jak vidíte ze schématu, paměť sestává ze 3 části. Jsou to:

1) Senzorická paměť (SP): - jež představuje bránu (v podobě smyslů), jíž do nás informace vstupují. Zároveň představuje filtr, který rozhoduje, kterými podněty se budeme zabývat. Odtud informace (ty, na něž upřeme pozornost), putují do

2) Paměti krátkodobé (KDP): - v níž po následném vyhodnocení a eventuálním zpracování buď putují do vod zapomnění, anebo do

3) Paměti dlouhodobé (DDP): - která představuje ten skutečný informační archiv. Jen když se informace uloží do DDP, můžeme hovořit o jejím zapamatování.

A teď to podstatné: JAK ZLEPŠIT SVOU PAMĚŤ:

Odpovídá nám na to vědecky i empiricky ověřená Teorie trénování paměti   (Enhancing Memory Theory). A ta říká, že celý proces můžeme zlepšit na 3 úrovních:

1. ZLEPŠENÍ PŘÍJMU INFORMACÍ: (sféra Sensorické paměti

Aktivní, živé vnímáni - Pozornost:

První předpoklad pro zapamatování si čehokoliv je schopnost soustředit se na přicházející informaci. Jedině tak totiž zajistíme, že bude zpracována a přesunuta do DDP.

   Když máme o naučení intenzivní zájem a učíme se věnované učené látce s vyšší mírou pozornosti, takže je to proces aktivní a nikoli jen pasivní biflování, dochází na příjmu informací k výraznému zlepšení. Nejlepší studenti se dle výzkumů mimochodem vyznačují právě tím, že dávají mimořádný pozor na to, co se jim sděluje a toto sdělované jim v mysli okamžitě ožívá". A děje se tak proto, že mají velký zájem se učit, že je sdělované informace zajímají, ba že po nich dychtí. Je-li to totiž tak, pak si v duchu tyto informace ihned opakují a pracují s nimi, a automaticky se je snaží pochopit v širším kontextu a případně jich ihned tvořivě využít.

   Pozornost lze přitom dobře trénovat (a na kurzech paměti děláme na toto téma řadu speciálních cvičení). A samozřejmě toho užíváme i při učení slovíček pomocí mnemotechnik.

 Osobní motivace a emoce Nejlépe si zapamatujeme podněty, které pro něj mají mimořádný význam a smysl a tudíž i velký emoční náboj. Motivace tak může plynout z radosti či potřeby. – Informace mají být emočně výjimečnécož můžeme sami korigovat! (Humor, legrace, zábava, napětí, silný zážitek, i třeba negativní.!!!) Mimo to obecně pomáhá, budujeme-li strategicky svůj zájem a motivaci, aneb máme-li ve výuce svůj vlastní plán a zaměření se k určitému cíli. – Čili vím, proč se učím a co se chci naučit – a aktivně se podílím na upravování strategie učení.

Více smyslů – Čím více smyslů (– čich, hmat, zrak, chuťsluch) při příjmu informací zapojím, tím lépe. Neboť čím více smysly to prožíváme, tím se to intenzívněji ukládá do šedé kůry mozkové) – Zajímavé přitom je, že vizuální zakódování je nejméně účinné, fonetické (tj. rýmy jako láska a kráska) je o něco účinnější. Nejúčinnější ze všeho je nicméně kódováni sémantické (to jest takové, které hledí k významu a smyslu toho, co si máme zapamatovat). Aneb nejvíce pomáhá, pokud sám hledám v informacích smysl a sám si je třídím.

 

2. ZLEPŠENÍ ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ: (sféra Krátkodobé paměti)

Další klíč k úspěšnému zapamatování si toho, co potřebujeme, a k úspěšnému vybavení SI TÉTO INFORMACE z dlouhodobé paměti (tzv. retrieval), se skrývá v efektivnosti krátkodobé paměti (KDP). KDP je oblast, kde se informace přicházející ze sensorické neboli ultra-krátkodobé paměti třídí a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti (DDP) pro příští použití – anebo zapomenuta.

Čím můžete KDP zlepšit? V trénování paměti (TP) hovoříme o 3 zásadních polohách:

Strukturace informacíInformace je třeba zpracovat tak, že si uděláme přehlednou strukturu (tzv. kognitivní mapu)) toho, co je třeba si zapamatovat. Lepšímu zapamatování i vybavování poznatků totiž pomáhá, je-li informační materiál přehledný, dobře rozlišený a panuje v něm řád (informace seskupené do logických kategorií), a to skrze stručné, jasné a ne příliš dlouhé věty! Odborně se tomu říká Organizování informací do Určitých Celků. (Učím-li se názvy stromů, třídím je dle společné charakteristiky – např. na listnaté stromy, ovocné stromy, jehličnany).

Kontext + organické propojování informacíPoté si prohloubíme kontext a zvýšíme tak smysluplnost vnímaného materiálu. Lepšímu zapamatování to velmi pomáhá. Zkrátka čím hlubší zpracováni, tím hlubší vštěpováni informací do paměti. Mozek miluje, když je látka součástí širšího "obrazu" (kontextu) - např. je v určitém prostorovém vztahu k tomu, co je nám již jasné, a když jde o látku logicky navazující na to, co již bylo naučeno, a učené je tudíž do určité míry rekonstrukcí aneb opakováním toho, co již bylo naučeno. Odborně se zde hovoří o zpracovávání informaci do smysluplných celků vzhledem k záměru, a o jejich mnohem hlubším vzájemném propojení.

Chunks: Kapacita naší krátkodobé paměti je bohužel velmi limitována, je to jen 5 až 9 jednotlivých informací (obrázků, čísel nebo slov) při jednom vjemu, v průměru tedy 7. V odborné terminologii se těmto úsekům informací říká anglickým slovem „chunks“ čti „čanks“ – neboli, „špalky, kousky“). Jak již bylo naznačeno, tzv. pracovní krátkodobá paměť (PKDP) totiž musí zpracovat obrovské množství informací ve velmi krátké době a protože do ní stále přicházejí další a další informace a PKDP musí mít volnou kapacitu k jejich přijetí, má samozřejmě tendenci zbavit se informací co nejrychleji. A to je ten nejkritičtější moment, v němž se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována či nenávratně ztracena.

Proto je mimořádně důležité, abychom učební materiál zpracovali tak, abychom se ho mohli po těchto kouscích učit. Nové informace si tedy nakrájíme na kousky! A pokud při tom zároveň použijeme vhodných mnemotechnik, vybudujeme si v dohledné době paměť mistrovskou.

2.  ZLEPŠENÍ ULOŽENÍ DO DLOUHODOBÉ PAMĚTI (DDP):

1) Snažíme se ukládat po kouskách – pomocí „CHUNKS“

2) Mnemotechniky: Lepšímu zapamatování jednotlivých informací pomáhá, je-li efektivně využito mnemonických postupů a strategii znovuoživováni (retrieval) informací v paměťovém skladu. Čím lépe údaje vštěpujeme do paměti, tím lépe se vybavují. Problémy s vybavováním tedy souvisejí s nekvalitním učením.  VIZ DÁLE

3) Pozorná četba nahlas: Během učení pomáhá, když si slovní materiál pomalu nahlas (či polohlasem) pozorně přečteme, s důrazem na každé slovo (zapojujete tím velkou plochu mozku (CHECK JAPANESE). Na závěr každého učení si tak každé nové slovo znovu opakujeme (nejdříve vícekrát najednou, poté se stále delšími pomlkami) a nakonec si vše naučené v přehledu opět seřadíme do smysluplného celku.  

 

Dále pomáhá:

4) Klidné prostředí: pokoj a ticho, žádné rušivé vlivy. Když jsou údaje zapamatovávány v klidném, nerušeném prostředí, když je studující uvolněn a informace jsou vyvolávány bez stresu časového i situačního. Totéž platí i pro vyvolávání informací (tzv. retrieval).

5) probíranou látku prohovořit a trénovat s druhou osobou (ve skupině)

6) Seřadit to, co si máme zapamatovat do časového řetězce (jak to využívá např. hra, kde studenti sedí v kole a jeden po druhém opakují to, co řekl předřečník a dodávají další slovo řetězce).

 

4. OPAKOVÁNÍ – již jsme zmínili: 2-24-2-7

Opakování JE matkou moudrosti! Opakovat je třeba po několika hodinách po učení, před spaním, po několika dnech a měsících. S tímto úsilím se informace s mnohem větší intenzitou uloží do DDP.

 

   Princip 1: opakovat kratší dobu (stačí 15-30 minut), ale DENNĚ!!!

   Princip 2 (nová slova): 2-24-2-7

Časový program opakováni nových slov (doporučovaný odborníky na trénink paměti)

  1. První čteni... výpis nejdůležitějších slov (termínů), které bych si měl zapamatovat
    1. První opakování.... po 10 minutách až 2 hodinách
    2. Druhé opakování.... tentýž den večer anebo do 24 hodin, pokud jste měli kurz večer
    3. Třetí opakování... po 2 dnech
    4. Čtvrté opakování.... po týdnu (7 dnech)

 

Pokud si vytvoříte návyk učit se denně alespoň 30 minut, můžete klidně nová slovíčka opakovat každý den, přičemž 7. den je budete umět již tak dobře, že vám zopakování 100 slov zabere 2-3 minuty. Pak budete moci opakovat gramatiku, fráze a udělat si prostor na nová slova pro následující týden. Tento proces osobně doporučuji nejvíce. Je z mého hlediska nejjednodušší. Sami pak po 2-3 týdnech uvidíte, že některá slova umíte dokonale -  a ty pak můžete vynechat a soustředit se na slova nová.

   Investujete-li do výuky angličtiny 30-60 minut denně, pak se při systematické výuce i ti nejpomalejší z vás naučí alespoň 2500 slov za rok. Což, budou-li to ta nejefektivnější slova, bude představovat kvalitní slovní zásobu představující 85 % běžně používaných slov = vynikající výsledek.

 

ODKAZY NA CVIČENÍ PAMĚTI

http://www.mindtools.com/memory.html, http://www.spring.org.uk/2011/05/7-simple-ways-to-improve-your-memory-without-any-training.php

http://sharpbrains.com/blog/2012/03/01/top-40-brain-fitness-training-questions/

http://www.lumosity.com/landing_pages/414?gclid=COCjrb6I_rkCFUi33goduEQAGA

Odebírat akce, novinky

 © Copyright 2013-2019, www.vyukaanglictinypraha.cz,Všechna práva vyhrazena!